Svoboda v hlavě
Občas mám pocit, že žiju ve světě, který se zbláznil. Zrovna poslední dobou dost intenzivně. Jen si to vezměte: Celé těhotenství pracuju na tom, abych měla snadný porod. Doktoři si myslí, že jsem blázen, že prý se to ovlivnit nedá. Ejhle, ukáže se, že to opravdu funguje: porodím doma za pouhou třičtvrtěhodinu. Doktoři řeknou, že...
Toto je příběh o tom, jak se díky práci na sobě stane porod nejkrásnějším zážitkem v životě, jak lidská blbost ve vteřině všechno zničí a jak lze láskyplnou péčí zase všechno napravit. Kéž se díky tomuto příběhu aspoň jedno miminko narodí v trochu důstojnějších podmínkách… Sloka 1. – Píseň k porodu Hned na začátku těhotenství jsem...
„Jsi blázen!“ … říkali mi všichni, když jsem je seznámila se svým plánem, jak hodlám pro dceru vybrat školku. No, uznávám, že to bylo trochu nestandardní, ale vyplatilo se. Pro mimopražské vysvětlím, co se tady u nás každoročně pořádá za šarádu (jinak to totiž nazvat neumím). My, pražské matky, musíme dříve či později splnit úkol...
Rozhovor: „Mami, a kam zítra jdeš?“ „Jdu na pohovor, chci si tam domluvit práci, zlatíčko.“ „Jakou práci?“ „Chtěla bych cizince učit česky…“ „Učit? Jako ve škole?“ „Jo, v jazykové škole.“ „Vždyť jsi říkala, že už jsi velká, že do školy už nechodíš.“ „Já se tam nechodím učit, chodím tam pracovat. Já jsem učitelka, víš?“ „Učitelka?...
Tak jsem na víkend osiřela. Manžel si odjel dobít baterky na chalupu, velké děti za babičkou. Zůstala jsem sama doma s tříletou dcerou, což se stává – jak praví klasik – maximálně jednou za deset let:-) V duchu už jsem si malovala, jak si budeme o samotě užívat. Sotva se však za zbytkem rodiny zavřely...