Svoboda v hlavě
„Jsi blázen!“ … říkali mi všichni, když jsem je seznámila se svým plánem, jak hodlám pro dceru vybrat školku. No, uznávám, že to bylo trochu nestandardní, ale vyplatilo se. Pro mimopražské vysvětlím, co se tady u nás každoročně pořádá za šarádu (jinak to totiž nazvat neumím). My, pražské matky, musíme dříve či později splnit úkol...
Rozhovor: „Mami, a kam zítra jdeš?“ „Jdu na pohovor, chci si tam domluvit práci, zlatíčko.“ „Jakou práci?“ „Chtěla bych cizince učit česky…“ „Učit? Jako ve škole?“ „Jo, v jazykové škole.“ „Vždyť jsi říkala, že už jsi velká, že do školy už nechodíš.“ „Já se tam nechodím učit, chodím tam pracovat. Já jsem učitelka, víš?“ „Učitelka?...
Tak jsem na víkend osiřela. Manžel si odjel dobít baterky na chalupu, velké děti za babičkou. Zůstala jsem sama doma s tříletou dcerou, což se stává – jak praví klasik – maximálně jednou za deset let:-) V duchu už jsem si malovala, jak si budeme o samotě užívat. Sotva se však za zbytkem rodiny zavřely...