Svoboda v hlavě

Kategorie: Pražáci na konci světa

Pražáci na konci světa 16. – A to je konec, přátelé

51. den A to je konec, přátelé Dnešek se stal památným dnem, který si zaslouží zapsat zlatým písmem do mého deníku. Dokonalou souhrou okolností (auto s chlebem přijelo výjimečně na čas, bylo ošklivé počasí, takže babky diskutovaly závažná témata doma a Lucinka šla s košem, takže slyšela, jak hraje písnička na předchozí  zastávce) se mi podařilo, že...

Pražáci na konci světa 15. – O imunitě

48. den Bosorka Chodím tady celé dni bosa. Boty nosím, jen když je hodně chladno nebo naopak velké horko (na rozžhavený chodník se pak nedá šlápnout). Vlastně to není žádná inovace. Lidé to tak dělali vždycky, dokud nepřišel Baťa, který prohlásil, že obuje svět. Tak se mu to podařilo, ale my jsme tím zblbli a...

Pražáci na konci světa 14. – E-shop

45. den O špíně a štěstí Má představa navoněného, vymydleného miminka tady rychle vzala za své. Obě děti jsou každý večer špinavé, vyuzené, obalené vším možným. Vůbec nejlepší je, když se na zahradě ráchají ve vodě a pak vyrazí na průzkum. Na jejich tělíčkách je dobře vidět, kde všude byly. Přes to všechno mi pořád...

Pražáci na konci světa 13. – Index exotismu

den Ekologická domácnost Ráno jsem otevřela dveře, vyšla na zápraží a našla tam láhev čerstvě nadojeného kozího mléka, bylo ještě teplé. Jedni sousedi mě zásobují bramborami, mrkví a cibulí, jiná sousedka dala rajčata, další zase cukety a papriky. Nic z toho nemá jednorázový obal, dostávám to v kyblících, bandaskách či jen tak do trika. Sbírám staré pečivo,...

Pražáci na konci světa 12. – Experiment

den Experiment Tohle jsem tedy nečekala. Uvědomila jsem si, že do konce pobytu nám zbývají necelé tři týdny, a najednou mi to přišlo líto. Zvykla jsem si, nebude se mi odtud chtít. Tím jsem si zároveň v duchu sesumírovala, jaké jsem měla pro tohle léto plány a jestli jsem je realizovala. Je to dobré, zbývá mi...

Pražáci na konci světa 11. – Cestovatelská divočina

den Cestovatelská divočina Z obavy, že se tu budu nudit (ha, ha), jsem si sem z Prahy dovezla letní speciál jednoho časopisu. Je o lidech, kteří (většinou úplně sami) cestují po různých odlehlých koutech světa (severní pól, sibiřská tajga, amazonský prales), zlézají nejvyšší hory světa nebo tráví roky sami na lodích a brázdí oceán. Je to zajímavé...

Pražáci na konci světa 10. – Okurková sezona

den Mlčení Dnes nemám vůbec inspiraci. Celý den hledám něco zajímavého, o čem bych mohla psát, ale nedaří se mi to. Nemám chuť ani zužitkovat nějaká starší témata, která jsem si poznačila a nestihla jsem je ještě sepsat. Ani se mi nechce nechat to na zítra a psát něco dodatečně, což někdy dělám. Prostě to...

Pražáci na konci světa 9. – Pražské světýlko

den Pražské světýlko Celá vesnice se díky nám dobře baví. Důvod je prostý – může za to tma. Říkám-li tma, myslím tím absolutní tma, ne ta naše, pražská. V deset hodin večer tady zhasne pouliční osvětlení, a pokud nesvítí měsíc, není vidět ani na špičku nosu. Natož na krok. Je to dost nezvyklý pocit, můžete otevírat...

Pražáci na konci světa 8. – Breberky

21. den Ekodům Manžel začal bourat přístavek, který dříve sloužil jako letní kuchyně. Když přišla řada na zeď, bouchnul do ní, ta se svalila a rozpadla se v hromadu suchého bláta. Takhle se tady totiž dřív stavělo, z nepálených cihel zvaných valky, po našem vepřovice. Jsou to kvádry vyrobené ze směsi bláta, slámy a zvířecích výkalů, usušené...

Pražáci na konci světa 7. – To sa robí samo

15. den Zmije V noci jsem měla sen. Zdálo se mi, jak Zuza drží na ruce Matýska. Před nimi stál strom, na větvi obtočená zmije. Chtěla jsem, ať s ním jde pryč, ale ona neposlouchala. Přistoupila blíž k větvi, aby mu zmiji ukázala, prý aby se zabavil. Vtom se zmije spustila z větve, obkroužila je a zakousla se do...